Název

Šlápota 15.11.-17.11.2013

Popis

Rok se sešel s rokem a já jsem vyrazil na Podzimní šlápotu, kterou pořádá osada Vlci ze Skutče.
Když jsem dorazil, byla už tma a kamarádi seděli kol ohně pod šikovně opláštěnou verandou. Hráli a zpívali přenáramě, jedli a pili. Bavili se. Po cestě mi vyhládlo a tak jsem si opekl buřta na osobní Dědkově vidličce. Jelikož to je šerifská vidlička, měl i buřt jakousi šerifskou příchuť.
Zde na osadě u Vlčí skály je vůbec všechno jakési vymakané a do detailu udělané. Je vidět, že osadníci si osady opravdu hledí.
Tak jsme poseděli a ráno vyrazili na vandr naší krásnou Vysočinou. Jako správní trampi jsme nasedli do přistaveného autobusu a kochali se ubíhající krajinou. Když jsme jeli po obtížné červené značce, autobus sebou cukal jako v posledním tažení. Není se čemu divit. Terén byl náročný a jelo nás kolem šedesáti. Celí rozhrkaní po divoké jízdě jsme vystoupili přímo na Karlštejně.
Hned jsme se vydali směrem ke Knížecí studánce, kde jsme smyli smrtelný pot z divoké jízdy. Hned nám bylo líp a jali jsme nasávat svěží vzduch a kouzlo Vysočiny. Ponořili jsme se do té nádhery.
Nabrali jsme směr na Zkamenělý zámek, pak dál na Milovské Perničky. Tam proběhla soutěž o nejlepší létadlo. Každý dostal od Dědka papír a vyrobil si vlašťovku. Kdo hodil nejdál, vyhrál. Koho let byl nejzajímavější, vyhrál. Kdo měl nejhezčí stroj, vyhrál. A ceny byly velmi pěkné, jak jinak.
Pokračovalo se v cestě na Čtyři palice a dolů do Křižánek, kde jsme se po vyčerpávajícím pochodu a divokém klání o nejlepší létadlo, občerstvili v hospodě Za řekou.
A jelikož jsme byli velmi utahaní, zavolal Dědek pro autobus a ten nás dovezl na místo určení. A tak jsme se opět ocitli u Vlčí skály a mohli v klidu odpočívat a užívat si Rohu hojnosti a pohostinnosti na osadě Vlků. Opět se hrálo a zpívalo a bylo nám fajn.
Právem patří Vlkům velký dík za uspořádání Šlápoty, skvělé to akce pro kamarády.
Děkujem.
Ahoj někdy, někde.

Nastavení